Článek "Mluví vaše děti správně?"
Mluví vaše děti správně?
Odpovídá vývoj řeči jejich věku? Na logopedickou péči není nikdy pozdě, ale ani brzy, pokud se vám zdá, že dítě neovládá správně všechny hlásky. Není nic jednoduššího, než se zeptat učitelek v MŠ anebo rovnou odborníka Logopeda.
Mezi druhým a třetím rokem života má dítě nejzákladnější slovník výrazů vytvořen, je schopno se dorozumět a začíná své řeči používat podle vžitých gramatických principů. Toto období je ve vývoji dětské řeči nejzajímavější a nejdůležitější.
Největší změny nastávají v rozvoji zrakového vnímání. Dítě postupně začíná vnímat barvy. Obraz okolního světa začíná být v jeho vnímání stálý. Stálé vjemy se začínají uchovávat, vytváří se paměť. Batole je schopno zapamatovat si předměty.
Slyšení vlastní i cizí řeči zpřesňuje sluchové vnímání. Dítě je schopno zapamatovat si krátké děje nebo říkanky, může si je v paměti podržet a v potřebné chvíli si je vybavit. Také již dovede v malém rozsahu rozlišit výšku tónů, a proto se může naučit i jednoduchou melodii.
Důležitým prvkem ve vývoji řeči je stavba věty a její užití. Dítě zpočátku tvoří věty jednoslovné (papat = dej mi jíst, mám hlad), dvouslovné (mimi hajá), postupně přidává další slova.
Neumí-li dítě po třetím roce věku utvořit ani jednoduchou větu, lze již uvažovat o opoždění vývoje řeči.
S postupujícím vývojem všech schopností začíná dítě zvládat i základní sebeobsluhu. Často se u dětí objevuje negativismus. Ten je pak zdrojem řady výchovných problémů. Někteří rodiče (a ještě častěji prarodiče) rádi předvádějí známým, co už dítě umí říci. "Produkci" často uvádějí příkazem "řekni...". Dítě se pak přirozeně brání tím, že naopak neřekne nic. Ještě větší škody lze nadělat, předvedeme-li dítě svým známým se sdělením, že je sice hodné, ale mluví špatně nebo vůbec ne a opakovanými výzvami k dítěti se to známým snažíme dokázat. Mějme na paměti, že jakýmkoli nucením dítěte k mluvení situaci jenom zhoršíme. Vývoj řeči probíhá u jednotlivých dětí nestejně a nerovnoměrně, a to i u sourozenců věkově blízkých, vychovávaných ve stejných podmínkách. Ovlivňují ho nejrůznější kombinace rodového a genového vybavení a zejména intelekt dítěte.
Mezi třetím a čtvrtým rokem má již dítě snahu o samostatné vyjadřování a zvídavost projevuje četnými otázkami (co je to? proč?). O sobě samém ale ještě hovoří ve třetí osobě. Až dítě plně pochopí, že je oslovováno a že jenom od něho je vyžadována odpověď na toto oslovení, tehdy začne užívat zájmeno "já".
V tomto věku také děti nejčastěji vstupují do mateřské školy. Tam se dostávají mezi vrstevníky a mají tak velkou možnost vyzkoušet si svou schopnost dorozumět se mluvenou řečí. Někdy je to pro dítě i první možnost povídat si s dospělými mimo vlastní rodinu a nezřídka slyšet poprvé i správnou mluvu. Na dítě bychom měli mluvit klidně a jeho vlastní řeč opravovat pouze příklady, bez upozorňování na chyby.
V tomto věku také prochází řeč dítěte kritickým údobím. Dítě zná již velké množství slov, ale celou řadu ještě nedovede vyslovit tak, jak by si přálo. Jeho rychlost vyjadřování se tak opožďuje za rychlostí přílivu jeho myšlenek. Dítě pak někdy začíná zadrhávat. Tento jev ale ještě neznamená, že jde o koktavost - poruchu řeči, kterou je třeba léčit.
Stručný popis vývoje řeči dítěte v závislosti na věku
Věk |
Rozvoj slovní zásoby |
Vývoj výslovnosti |
do 1 roku |
Dítě rozumí jednoduchým pokynům a začíná opakovat jednoduchá slova, která slyší. |
M B P |
do 2 let |
Tvoří jednoduché věty, od 2 let se ptá "co je to", rozšiřuje svou slovní zásobu |
K G H CH |
do 3 let |
Mluví ve větách, začíná si osvojovat gramatickou stavbu vět, ptá se proč, získává nové kvality slovní zásoby, začíná se tvořit verbální slovní paměť |
musí zvládnout D T N L |
4 roky |
Dochází ke zpřesnění slovní zásoby a gramatické stavby vět, umí již vyprávět, chápe děje. |
dokončuje se Ď Ť Ň |
do 6 let |
Dítě chápe složité děje, má již velkou slovní zásobu, gramaticky zvládá jednoduchá souvětí |
zvládá kombinaci |
Nemluví-li Vaše dítě včas a správně, případně nemluví-li vůbec, je třeba vyhledat příslušného odborníka. Diagnostika a diferenciální diagnostika komunikačních poruch by měla být prováděna lékařem - foniatrem ve spolupráci s klinickým logopedem a psychologem. Kde jmenované odborníky najdete, by Vám měl poradit Váš dětský lékař.
STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV
Trénujeme jazýček s větříkem Petříkem. Můžete trénovat také doma
Větřík Petřík fouká. Fouká málo, fouká moc, fouká do peříčka, do pěny ve vaně, do vody brčkem, mamince na bebínko, apod.
Větřík Petřík shodil ze stromu jablíčka, hrušky, švestky. A my se olizujeme, mlaskáme, koušeme a pošleme větříkovi děkovnou pusinku.
Větřík píská písničku prsty naznačíme hru na píšťalku
pohladí ti ručičku. Pohladíme si ručičku
Načechrá ti tvoje vlásky, prsty si načechráme vlásky
ne však ve zlém, ale z lásky. otočíme hlavou do stran a dáme ruce na srdce
Větřík nás má všechny rád, naznačíme objetí
je to přece kamarád.
Když však přijde vichřice, kýváme se do stran
bojíme se velice. dáme ruce na tváře